11.8.16 - ROZLUČKA S PAVLEM FLORIÁNEM

Loučení s Krumlovem - jaké bylo?

Bylo těžké, ale nádherné. Totiž bylo nádherné díky těm, kteří se se mnou přišli rozloučit - to je má hluboká poklona Radkovi, Jirkovi, Kadlovi, Jardovi, Ivošovi, Pavlovi M., Pavlovi H., Lence, Milům, Janáčkům, Hance, Mírovi, Tomášovi, Sabče a Ondrovi. Ve středu mi připravili takovou rozlučku, že jsem se málem rozplakal, jak moc jim na mě záleží.

No, složitější už to ale bylo, když jsem se loučil s dětmi na tréninku a ony se mnou. Když mi po pátečním rozloučení (které jsem si po tréninku vymyslel já) připravily v sobotu před odjezdem spolu s trenérem a spoluhráči ještě jedno, zaskočilo mě to. A ještě víc, když se jim nechtělo snad ani jít na trénink a beze slova na mě koukaly. Tyhle okamžiky pro mě hodně znamenají. (Samozřejmě, že jsem se loučil i doma, ale teď píši jen o badmintonovém rozloučení.)

Krumlovský badminton pro mě vždycky hodně znamenal a bude znamenat, mám ho v srdci. A tak se budu snažit i teď udržovat kontakt, pomáhat, jak jen to půjde a občas se ukázat i na nějakém tréninku, nebo soustředění. Všem jsem vděčný za společně strávený čas a chvíle báječné i složité. Zažili jsme toho spoustu a určitě ještě zažijeme. Proč tedy vlastně odcházím?

Je mi 29, badminton jsem hrál naplno posledních 15 let a je na čase, abych teď, když jsem dodělal aspoň anglisticko-germanistického bakaláře, abych vyrazil do světa a načerpal zas trochu jiných zkušeností, dokud tu možnost mám.

Budu sice pracovat pro Badminton Europe Confederation, a mít na starosti dohled nad organizací mezinárodních turnajů na kontinentu, ale i když jde o badminton, tak to vlastně badminton úplně není. Spíš administrativa, ale i tu jsem se v SKB docela naučil (smajlík)).

Lákala mě šance poznat jinou práci, zemi, řeč a třeba i najít osobní štěstí. Kdo ví, třeba se mi tu nebude líbit a budu za pár měsíců zpět. Aby mi ten pobyt tady ale k něčemu byl, chtěl bych tu aspoň několik let vydržet.

Co se krumlovského badmintonu týče, věřím, že by mu to paradoxně mohlo pomoci. Doufám, a nejen já, že se nechá přesvědčit a do práce zapojí více lidí a klub to stmelí. Bylo by hezké zůstat na špici a já, i když teď třeba více na dálku, bych rád byl také u toho.

Držím Vám, nám palce a věřím, že se brzy uvidíme.

... fotky z rozlučky ...

Hlavní partneři